ÚVOD       HISTORIE       PROHLÍDKY       KULTURA       FOTOGRAFIE       KKOS       OKOLÍ       INDEX

 

Město Kladruby

Město Kladruby se nachází 36 kilometrů západně od Plzně. Ze správního hlediska spadá do Plzeňského kraje, okresu Tachov. Do působnosti jejího městského úřadu spadají obce Láz, Vrbice, Brod, Tuněchody a Milevo. Při sčítání lidu v roce 2001 bylo zjištěno 1398 obyvatel, z toho 678 žen.

P5170165.JPG (83756 bytes) P5170166.JPG (61205 bytes) P5170167.JPG (89198 bytes)

Historický vývoj

 Na území v okolí Kladrub nalézáme již pozůstatky pravěkého slovanského osídlení – u obce Vrbice slovanské hradiště okrouhlého tvaru dlouhé 150 metrů a široké 110 metrů, jižně od tohoto hradiště pak mohylové pohřebiště s dobře znatelnými mohylovými hroby. V době rozkvětu tohoto hradiště (asi 8. až 9. století) mohli již existovat i tzv. Staré Kladruby přibližně v místě dnešního hřbitova s kostelem sv. Petra vystavěné jako vesnice nedaleko trasy Norimberské zemské stezky, která spojovala Čechy s Bavorskem. Při této stezce byl v roce 1115 založen Vladislavem I. benediktinský klášter. Vznik kláštera na frekventované zemské stezce měl za následek rozvoj řemesel a obchodu. Dochází k osidlování oblasti německými kolonisty (tzv. první germanizace Kladrub) a postupnému posouvání osídlení přímo podél stezky a do bezprostředního okolí kláštera. Jednalo se však stále ještě o osídlení vesnického typu. Staré Kladruby byly v roce 1212 osvobozeny od daní a poplatků královské pokladně.

Kladruby jako poddanské město (tzv. Nové Kladruby) vznikly kolem roku 1230 z podnětu krále Přemysla Otakara I. nedaleko kláštera do jehož majetku patřily. Založeny byly jako město ulicového typu, tzv. zemská brána se sídlem celní stanice. Význam v období ranného středověku je spjat s mnohými privilegii např. 1233 právo trhu, 1389 možnost zřizovat soud a svoji porotu k řešení přestupků ve městě a další. V roce 1380 udělil Václav IV. Kladrubům povolení ohradit město, toto rozhodnutí bylo v zápětí po protestech sousedního města Stříbra zrušeno. Neuskutečnil se ani původní plán Václava IV. na zřízení nového biskupství z areálu kladrubského kláštera.  Husitské války způsobily městu i obyvatelům velké škody a většina německého obyvatelstva se vrátila do své původní vlasti. Na konci 15. století zůstávají tak Kladruby jen malým provinčním městečkem a bouřlivým rozvojem prochází, především díky těžbě stříbrné rudy, město Stříbro. Život v Kladrubech měl přesto i nadále městský charakter. V čele města stálo 12 volených konšelů, kteří se střídali ve funkci purkmistra. Nejpřednější a nejváženější z nich měl titul primas a při jednáních rozhodující hlas. Při obměně konšelů bylo třeba vyjádření a schválení nově navrhovaných zastupitelů opatem. Konšelé tvořili společně také orgán soudní, který měl mimo jiné i právo hrdelní.

Na počátku třicetileté války, po obsazení Plzně Mansfeldem, byl tento vojevůdce požádán kladrubským opatem o poskytnutí ochrany klášteru i městu proti bavorským vojskům. Mansfeld vyhověl a poslal do Kladrub vojenský oddíl, kterému se zpočátku dařilo odolávat výpadům, později byla ovšem obrana prolomena a bavorská vojska vyplenila město i klášter. Drancování pokračovalo jak vojsky bavorskými, tak Mansfeldovými a v roce 1639 poprvé také vojsky švédskými. Následky třicetileté války byly zdrcující – počet obyvatel se zmenšil na nepatrný zlomek předválečného stavu, obchod a řemesla byli zničeny. V roce 1657 (25. července) vypukl v Kladrubech rozsáhlý požár, který zničil polovinu města. Spálené domy prodávali překupníci německým přistěhovalcům jako parcely – toto období je nazýváno jako druhá germanizace Kladrub. Výnos z roku 1672 nařizuje používání němčiny jako úředního jazyka.

Na počátku 18. století nastává v kladrubském klášteře období tzv. velkých opatů a prosperita kláštera samozřejmě ovlivňuje i město Kladruby. Po dalším požáru v roce 1711, kdy shořela polovina všech domů, včetně kostela, radnice, fary a pivovaru nastává období relativního rozkvětu. Rozvíjejí se řemesla a obchod, nové způsoby výroby i společenského života. 1744 potvrzuje Marie Terezie městu všechna dosud vydaná privilegia a výsady. Toto období je ukončeno prusko-rakouskou válkou, kdy přes Kladruby postupoval v roce 1757 trestní oddíl Prusů a město bylo zcela vyrabováno.

V roce 1785 byl císařem Josefem II. zrušen kladrubský klášter. Zrušením kláštera ztratilo město svoji vrchnost, kterou vystřídala Česká státní pozemková administrace. Od roku 1790 došlo na základě císařského patentu k reorganizaci kladrubského magistrátu. V jeho čele stál starosta a 11 zastupitelů, z nichž dva byli radními. Podle soupisu Úředním listu z roku 1825 žilo na kladrubském panství 5125 lidí ve 24 obcích. Tyto údaje byly zveřejněny v době, kdy byla na kladrubské panství vypsána dražba, v které ho koupil kníže Alfréd I. Windischgrätz za 275 000 zl., zaplatil ovšem pouze zálohu 60 000 zl. V roce 1843 postihl Kladruby ničivý požár při němž shořelo 132 domů z celkových 178, následně potom v témže roce ničivá vichřice. Byla vypsána veřejná sbírka na obnovu města a začalo se s výstavbou nových domů, byla provedena nová regulace ulic a rozšíření náměstí. Roku 1849 ztratily Kladruby vlastní samosprávu a byly přiděleny do soudního okresu Stříbro a politicky byly spravovány okresním hejtmanstvím v Plzni, později ve Stříbře. 

Druhá polovina 19. století byla pro Kladruby relativně klidným obdobím, které přerušil až začátek 1. světové války a mobilizace. Po válce mělo město 1916 obyvatel – většinou německé národnosti. V období mezi válkami docházelo ke střetům českého a německého obyvatelstva, důvodem bylo např. založení české menšinové školy v roce 1925. V této době také probíhala stavba vojenských betonových bunkrů. Roku 1938 jsou Kladruby na základě Mnichovské dohody přičleněny k německé Říši a česká menšina ve městě zaniká. 9. října 1938 vstoupily do Kladrub německé vojenské oddíly a začalo zatýkání židů a antifašistů. Během 2. světové války bylo město několikrát bombardováno. V dubnu 1945 byl v objektu kláštera ubytován německý štáb generála Weissenbergera, který se 6. května vzdal americké armádě. K obsazení Kladrub americkou armádou došlo bez odporu Němců. Po osvobození začali do Kladrub přicházet první čeští dosídlenci, vojenský dohled vykonávalo velitelství americké armády ve Stříbře a německé obyvatelstvo bylo připravováno na odsun. V roce 1948 byl odsun ukončen a byly ustaveny akční výbory Národní fronty.

Jednotné zemědělské družstvo bylo založeno v roce 1950, po roce 1954 převzal jeho majetek Státní statek. V roce 1970 měli Kladruby 804 obyvatel. Na území obce provozovali svou činnost Státní lesy a Státní statky a začalo se s výstavbou nových veřejných budov i soukromých domů.

Historický vývoj města je již od svých počátků nerozlučně spjat s vývojem kláštera a je jím velkou měrou ovlivňován a podřízen.

Památky města

Hřbitov a kostel sv. Petra: Současný novogotický kostel sv. Petra byl vystavěn v letech 1882 – 1884 na místě původního románského vesnického kostela z 12. století, který několikrát vyhořel, ve 14. století byl postaven ve slohu gotickém a zcela zbořen byl v roce 1796. V jeho bezprostředním okolí se nachází hřbitov využívaný do současnosti.

Kostel svatého Jakuba st.: Pozdně barokní stavba z let 1772 – 1779, která stojí na místě původního kostela zničeného v roce 1711 požárem. Jedná se o jednolodní stavbu s mohutnou hranolovou jednopatrovou věží a půlkruhově uzavřeným presbytářem k němuž na jihu přiléhá čtvercová sakristie.

Městský špitál: Prostá jednopatrová budova v empírovém slohu z roku 1835 od městského stavitele Michaela Mraseka, kterou financoval kladrubský rodák Johann Nepomuk Scheppl.

Sloup Panny Marie: Barokní stavba z roku 1701 na soklu z roku 1843. Pochází z doby, kdy město sužovala morová nákaza. Na úzkém sloupku nahoře je socha Panny Marie, po svislých stranách jsou znázorněny nástroje umučení a veraikon – hlava Kristova s trnovou korunou. Na podstavci jsou iniciály stavitelů, zkřížené zednické lžíce a zepředu letopočet 1701 s německým nápisem „se vší útěchou vás požehná ke svornosti, k věrnosti, lásce a vážnosti“.

Smírčí kříže: Kamenné kříže, které byly ve středověku umisťovány na místech, kde došlo k vraždám. Čtyři jsou jako transfery umístěny na náměstí před kostelem sv. Jakuba.

Kalvárie : Jedná se o návrší východně od areálu kláštera. Na cestě, která je dnes zachována jen zčásti, se v polovině září konala pravidelná procesí kladrubských měšťanů, benediktini ji využívali jako připomenutí Kristova ukřižování, nebo jako cestu pokání za přestupky spáchané proti řeholnímu řádu. Na začátku, přibližně 100 metrů od kláštera, stojí socha sv. Jana Křtitele s křížem, pravděpodobně z dílny Matyáše Bernarda Brauna.

Obranný systém Československé republiky : Obranný systém byl budován v letech 1936 – 1938 jako propojení samostatných uzávěrů v okolí Stříbra, Kladrub a Zhoře do ucelené linie. Práce na novém úseku s označením 172 začali počátkem roku 1938 a předpokládali rozmístění 55 nových pevnůstek čili bunkrů. Výstavbou byla pověřena firma arch. Karla Tomáška, která se ovšem v průběhu prací projevila jako nedostatečně připravená jak organizačně, tak finančně. Do mobilizace stačila firma vybetonovat jen 19 pevnůstek v okolí Kladrub, v době mobilizace byla stavba přerušena a od 29. září jen civilní pracovní oddíly upravovaly předpolí a budovaly polní kulometná stanoviště na místech nevybudovaných pevnůstek. Asi 100 metrů od areálu kláštera se nacházejí dva bunkry vzor 37, ve které byly rekonstruovány a uvedeny do stavu v roce 1938, resp. 1962 i s autentickým vybavením a jsou zpřístupněny veřejnosti jako Muzeum československého opevnění.

Památné stromy: Jedná se o tři exempláře dubu letního (Quercus robur) nacházející se v bezprostředním okolí kladrubského kláštera jako pozůstatek aleje poničené silnou vichřicí v roce 1843. Jejich stáří je odhadováno na 450 let a největší z nich má obvod kmene téměř 7,5 metru a výšku 25 metrů. Tyto duby jsou podle zákona o ochraně přírody a krajiny z roku 1992 vyhlášeny jako památné stromy.

 

Cyklotrasy v okolí kláštera a města Kladruby 

Trasa číslo 37 (dálková): 

Plzeň – Město Touškov – Plešnice – Stříbro – Kladruby – Brod u Stříbra – Staré Sedlo Racov – Strachovice – Borek – Dubec – Bělá nad Radbuzou – Železná (státní hranice)

Trasa číslo 306 (dálková): 

Teplá – Bezdružice – Konstantinovy Lázně – Lomnička – Kšice – Stříbro – Vrbice – Láz – Kladruby – klášter Kladruby – Alfrédov – Kostelec – Nedražice – Hradišťany – Čečovice – Staňkov – Srbice – (napojení na mezinárodní trasu č. 3) – Koloveč – Kdyně

Trasa číslo 2223 (místní)

Kladruby – Milevo – Zhoř - Jivjany

 

Naučná stezka

Naučná stezka Kladruby byla otevřena 26. června 1988.

- okružní naučná stezka začíná i končí před památkovým objektem - národní kulturní památkou Klášter Kladruby.

- celý okruh je dlouhý 5,5 km, ale je možné absolvovat pouze jeho polovinu (k základní škole v obci Kladruby - stanoviště 5).

- výškový rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším bodem trasy je 35 m.

- cesty jsou vesměs pevné, jen po deštích se mohou vyskytnout podél řeky (stanoviště 8 - 10) kaluže.

- řeka Úhlavka se přechází dvakrát - jednou po betonové a jednou po dřevěné lávce.

- stezka je značena žlutou páskovou značkou a doplněna turistickou orientací (směrovkami).

- na okruhu je jedenáct zastávek s tabulkou a příslušným textem.

- průvodce po naučné stezce si mohou zdarma vypůjčit jednotlivci i skupiny ze schránky umístěné na prvním panelu proti klášteru s podmínkou, že jej vrátí neporušený po projití stezky zpět. 

- předpokládáme, že na stezku přicházíte se zájmem o přírodu a historii. Proto věříme, že nebudete poškozovat značení stezky, ničit přírodu ani historické památky, odhazovat odpadky a že se budete chovat v přírodě tak, jak je zvykem slušných lidí.

P1010029a.jpg (139048 bytes) P3090082.JPG (97609 bytes) P4270231.JPG (155812 bytes) P4270237.JPG (173181 bytes)

P4270217.JPG (66005 bytes) P4270218.JPG (59141 bytes) P4270235.JPG (166841 bytes) P4270236.JPG (63332 bytes)

 

Muzeum Československého opevnění

Muzeum Československého opevnění Kladruby sestává ze dvou objektů lehkého opevnění vz. 37 vybudovaných v roce 1938 jako první linie obrany proti fašistickému Německu. Nachází se v těsné blízkosti kláštera v Kladrubech. (200 m od jeho brány).

První z objektů byl po třech letech rekonstrukce (odpracováno 3000 hodin) uveden do stavu ze září 1938. Byl opraven jak exteriér, tak i interiér, kde byla instalována originální výdřeva, lafety zbraní vz. 38, ventilátor vzduchotechniky, střelecké lavice, periskopy, telefonní zařízení a další věci, skoro vše originály z roku 1937-38. Jsou instalovány i zbraně (úředně znehodnocené): těžké kulomety vz. 37 a lehký kulomet vz. 26. Dále pušky vz. 24 (přesné makety). Celkový obraz vypadá tak, jak by si osádka jen na chvilku odskočila.

P1010004.JPG (157809 bytes) P1010005.JPG (145739 bytes)

Druhý objekt je uveden do stavu z let 1960-65, v této době v souvislosti s vrcholící studenou válkou byly objekty při západní a jižní hranici opět vystrojeny a vyzbrojeny, na samotných stavbách byly provedeny úpravy (např. vchod byl vytvořen podzemní chodbičkou, týlová strana byla zahrnuta zeminou proti atomovému útoku). Také vybavení a výzbroj již byly jiné (nové lafety a v nich kulomety vz. 59, samopaly vz. 24, vz. 58 a vz. 61). V muzeu je vše opět originální z doby před 40 - 50 lety.

Oba dva objekty jsou blízko sebe (100 m) a zasazené v hezké přírodě s výhledem na klášter. Přes letní sezónu jsou přístupné veřejnosti s odborným výkladem. V západní části Čech je toto muzeum opevnění ojedinělé. Nejbližší se nachází v Českých Budějovicích, Chomutově, Smečně u Kladna. Otevřeno je vždy v sobotu a v neděli od 9.00 do 16.00 hodin.

 

Památky západních Čech

hrad a zámek Bečov, 364 64 Bečov nad Teplou

tel./fax.: 353 999 394

zamek-becov@volny.cz

hrad a zámek Horšovský Týn, 346 01 Horšovský Týn

tel.: 379 423 111, fax.: 379 423 113

hz.htyn@arcom.cz

klášter Chotěšov, Dobřanská 6, 332 14 Chotěšov

tel.: 377 900 421

ouchotesov@iol.cz

zámek Kozel, 332 03 Šťáhlavy

tel.: 377 969 040, fax.: 377 923 710

hz.kozel@telecom.cz

zámek Kynžvart, 354 91 Lázně Kynžvart

tel.: 354 691 269, fax.: 354 691 424

zamek-kynzvart@iol.cz, www.kynzvart.cz

zámek Manětín, 331 62 Manětín

tel.: 373 392 283

zamek-manetin@volny.cz

zámek Nebílovy, 332 04 Nezvěstice

tel./fax.: 377 917 090

nebilovy@mybox.cz

klášter Plasy, 331 01 Plasy

tel./fax.: 373 322 174

klaster@plasy.cz, www.klaster-plasy.cz

hrad Rabí, 341 61 Sušice

tel./fax.: 376 596 235

rabi@mybox.cz

hrad Švihov, 340 12 Švihov

tel./fax.: 376 393 378

hrad@hradsvihov.cz

klášter premonstrátů Teplá, 364 61 Teplá u Toužimě

tel.: 353 392 691, fax.: 353 392 634

klaster.tepla@iol.cz

hrad Velhartice, 341 42 Velhartice

tel./fax.: 376 583 315

velhartice@cbox.cz

Klášter Kladruby  -  349 61 Kladruby u Stříbra  -  tel./fax.: 374 631 773  -  e-mail: kladruby@mybox.cz