ÚVOD       HISTORIE       PROHLÍDKY       KULTURA       FOTOGRAFIE       KKOS       OKOLÍ       INDEX

 

Historie kladrubského kláštera

Kladrubský benediktinský klášter vznikl v krajině řídce osídlené slovanským obyvatelstvem r. 1115. Jeho zakladatel kníže Vladislav I. jej současně vybavil hojným majetkem zejména v trojúhelníku mezi Mží, Úhlavkou a hraničním hvozdem, ale i v ostatních částech země.

K prvním českým mnichům se zakrátko připojila i misie z nedalekého Zwiefaltenu, s nímž byly udržovány čilé styky i později, když Češi znovu nabyli v Kladrubech převahy. Klášter se stal několikrát místem diplomatických jednání - například v r. 1219, v době vrcholícího zápasu české církve o vymanění z područí světských feudálů, se zde sešel Přemysl I. se zástupci kurie.  

Původně románský kostel byl přestavěn s použitím gotických prvků a vysvěcen r. 1233 za přítomnosti krále Václava I. Někdy kolem r. 1233, za opata Reinera, vznikla v předklášteří, asi při nynějším hřbitově, ves Kladruby (staré Kladruby). Klášterní statky se v té době stále rozšiřovaly a zároveň se cílevědomou činností, v níž vynikl například obratný opat Reiner (1233 - 1275?), soustřeďovaly co možná nejblíže ke Kladrubům. Nová privilegia stejně jako hledání a využívání nových metod hospodaření i vzrůst Kladrub, povýšených v této době na městečko, napomáhaly vzestupu moci a významu Kláštera ve druhé polovině 14. století. Kladrubský opat tehdy disponoval úctyhodným počtem 128 vesnic pod správou tří proboštství v Kladrubech, Touškově a Přešticích. Klášter nejednou hostil i císaře Karla IV.

Brzy se však staly Kladruby průsečíkem, v němž se střetly zájmy nejvyšších hodnostářů země tak intenzivně, že se postavení kláštera otřásalo v samých základech. Václav IV. se rozhodl oslabit jednoho ze svých nejzavilejších domácích protivníků, pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna, zřízením nového biskupství, jež mělo získat statky dosavadního kláštera. Královi odpůrci však r. 1393, po smrti kladrubského opata Racka, zmařili panovníkův záměr rychlou volbou nového opata, jehož arcibiskupský vikář Jan z Pomuka neprodleně schválil. Ostrá vnitropolitická zápletka, která kolem celé záležitosti vznikla, přivedla arcibiskupa do vyhnanství, Jana z Pomuku pak na mučidla a nakonec na dno Vltavy, kam byl královskými věrnými již polomrtvý svržen z Karlova mostu. ... více

 

Grafiky a historické fotografie

...více

 

Benediktini

Historie řádu

Zakladatel řádu sv. Benedikt žil na přelomu 5. a 6. století v Itálii. Založil klášter na Monte Cassinu a pro své mnichy sepsal Řeholi, sedmdesát tři kapitoly základních pravidel života v klášteře. Řehole Benediktova vhodně adaptovala starší monastickou tradici Východu i Západu, vynikala v neklidném 6. století (stěhování národů) svou umírněností, důrazem na zachovávání stálosti místa a vyváženou kombinací kontemplativního a aktivního života. Papež  Řehoř Veliký dal podnět k jejímu rozšíření na britské ostrovy. Za císaře Karla Velikého byla přijata jako vzorová klášterní ústava v celé říši. Dnes žijí benediktini a benediktinky po celém světě.       ... více

 

Zajímavosti z historie

"V různých částí provincie i z cizozemska byly mi za potlačení v posledních dnech přihodivších se nepokojů děkovací adresy dílem dodány dílem deputacemi odevzdány.

Projevuje dík svůj nejzávaznější za šlechetné, v těchto děkovacích adresách vyslovené a na mysl mou blahodárně působící smýšlení mám za svou povinnost při této příležitosti prohlásiti, že jsem byl přinucen nikolivěk v stranickém boji mezi národnostmi, nýbrž ku přemožení veřejného odboje branné moci použíti."

V Praze, dne 22. června 1848.

Kníže Windischgrätz, polní podmaršálek a komandující generál

("Konst. Prager Zeitung" č. 92. z 23. 6. 1848)

"Náklad celkový asi 150 000 zl., na některé práce, na něž účty vystavené zbyly v archivu, dáno: architekt 13 000, kameníci 17 000, sochař 1 150, štafír 4 000, varhanář v Lokti 4 150, zlacení koruny a měď 1 800 zl. Základní kámen byl položen dne 3. června r. 1712 v severozápadním rohu průčelí lodního; chór uzavřen zatímní zdí."

(J. Kamper, Z. Wirth: Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Stříbrském, Praha 1908)

"R. 1785 byl klášter zrušen a mniši, jichž tehdy bylo 50 kněží a 2 klerikové, jej opustili 7. dubna 1786; klášter měl panství Kladruby s 22 osadami, 7 dvory, 6 mlýny a hojnými lesy, panství Čeminy se 13 osadami, 5 dvory a 2 mlýny a panství Přeštice s 3 osadami, 3 dvory a mlýnem, dále 81 048 zl. na hotovosti, 177 334 zl. na kapitále a 8 902 zl. na dluzích; 26 křížů naprsních s drahokamy, řetízky a prsteny a stolní stříbro odhadnuto na 25 000 zl., kostelní stříbro (kalichy, monstrance, kříže, berly opatské, vše s drahokamy, emailem a perlami) a paramenta (136 ornátů, 10 infulí) oceněno na 44 500 zl. Kostel byl zavřen a jmění dáno náboženskému fondu."

(J. Kamper, Z. Wirth: Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Stříbrském, Praha 1908)

 

 

Chronologický přehled dějin kláštera

1712-1726

přestavba kostela Nanebevzetí P. Marie J. B. Santinim

14.8.1716

postavena do výklenku na západním průčelí socha P. Marie

1720

nerealizovaný Santiniho plán na budovu nového konventu (Santini zemřel 1723)

15.9.1726

postavena socha P. Marie na nový hlavní oltář

15.12.1726

slavnostní vysvěcení kostela

12.4.1728

přenesení ostatků Vladislava I. pod mramorový náhrobek v kněžišti

1728

požár starého konventu a jižního křídla staré prelatury, snesení pater věžičky

1729

zahájení stavby nového konventu zřejmě dle návrhu K. I. Dienzenhofera

1731

přivezeny z Prahy ostatky sv. Victoriana a sv. Aurelie

1733

dokončení východního křídla nového konventu

1739

dokončena severního a jižního křídla nového konventu  a jeho vysvěcení (13.7. sem uvedeni mniši)

1740

novostavba na místě západního křídla starého konventu

1740-1750

úprava v 1. patře školy (velký sál), stavba zahradnického domku, zřízení barokní zahrady

1775

dokončení výzdoby a výbavy nového konventu, poslední etapa barokní výzdoby kostela

1785

zrušení kláštera Josefem II.

7.4.1786

poslední kněží opustili klášter

1798

z konventu zřízena vojenská nemocnice

...více

 

Opati a správci kláštera

pořadí

rok jmenování

jméno latinsky (česky)

rok úmrtí

XXXXII.

1650

Romano Platzer (Roman Platzer)

1666

XXXXIII.

1666

Celestino Mendl (Celestin Mendel)

16??

XXXXIV.

1689

Tobias Hohm (Tobiáš Hohman)

1701

XXXXV.

1701

Maurus II. Fintz. (Maurus Fintzgut)

1729

XXXXVI.

1729

Iosephus II. Sieb. (Josef Sieber)

1756

XXXXVII.

1756

Amandus Streer

1783

...více

 

Významné osobnosti

Vladislav I. (český kníže z rodu Přemyslovců) ? - 12.4.1125

Jan Nepomucký (český duchovní) asi 1345 - 20.3.1393

Jan z Jenštejna (arcibiskup pražský) 27.12.1350 - 17.6.1400

Jan Blažej Santini Aichl (český malíř, architekt) křtěn 4.2.1677 - 7.12.1723

Matyáš Bernard Braun (rakouský sochař) 24.2.1684 - 15.2.1738

Kilián I. Dienzenhofer (český architekt, stavitel) křtěn 1.9.1689 - 18.12.1751

Josef II. (římskoněmecký císař) 13.3.1741 - 20.2.1790

Alfréd I. Windischgrätz (rakouský polní maršál) 11.5.1787 - 21.3.1862

Anastáz Opasek O.S.B. (český katolický duchovní) 20.4.1913 - 24.8.1999

...více

 

Jiří Čechura - Kladrubská historie

1. díl

Kladrubsko před založením kláštera

3. díl

Majetek a poddaní kláštera v době jeho vzniku

4. díl

Povolání německých mnichů do kláštera

5. díl

Přeměna Starých Kladrub

6. díl

Vznik nových Kladrub

7. díl

Klášter za posledních Přemyslovců

8. díl

Kladrubský klášter na vrcholu své historie

10. díl

Husité v Kladrubech

11. díl

Kladruby na prahu 16. století

12. díl

Klášter a město na konci 16. století

13. díl

Kladrubská rebelie a následky třicetileté války

14. díl

Klášter na začátku svého druhého vrcholu

15. díl

Období velkých klášterních opatů

16. díl

Zrušení kláštera

17. díl

Město Kladruby v době osvícenství

18. díl

Kladruby pod panstvím Windischgrätzů 1

19. díl

Kladruby pod panstvím Windischgrätzů 2

20. díl

Kladruby mezi dvěma válkami

22. díl

Konec války a první poválečná léta

 

Klášter Kladruby  -  349 61 Kladruby u Stříbra  -  tel./fax.: 374 631 773  -  e-mail: kladruby@mybox.cz