ÚVOD       HISTORIE       PROHLÍDKY       KULTURA       FOTOGRAFIE       KKOS       OKOLÍ       INDEX

 

Historie benediktinského řádu

Historie řádu

Řád svatého Benedikta - zkratka O.S.B. = Ordo Sancti Benedicti 

Zakladatel řádu sv. Benedikt žil na přelomu 5. a 6. století v Itálii. Založil klášter na Monte Cassinu a pro své mnichy sepsal Řeholi, sedmdesát tři kapitoly základních pravidel života v klášteře. Řehole Benediktova vhodně adaptovala starší monastickou tradici Východu i Západu, vynikala v neklidném 6. století (stěhování národů) svou umírněností, důrazem na zachovávání stálosti místa a vyváženou kombinací kontemplativního a aktivního života. Papež  Řehoř Veliký dal podnět k jejímu rozšíření na britské ostrovy. Za císaře Karla Velikého byla přijata jako vzorová klášterní ústava v celé říši. Dnes žijí benediktini a benediktinky po celém světě.

Každý klášter je samostatný a tvoří ho společenství bratří v čele s opatem. Kláštery se z praktických důvodů sdružují v kongregace. Benediktinské kláštery v Česku a chorvatský klášter v Ćokovacu jsou takto spojeny do Slovanské benediktinské kongregace sv. Vojtěcha (vznikla roku 1945). Souhrnem jednotlivých benediktinských kongregací je benediktinská konfederace v čele s opatem-primasem, sídlícím v Římě.

Spiritualita

Mniši Řádu svatého Benedikta se podle Řehole především modlí a pracují. Modlitbou se myslí modlitba soukromá (zvláště tzv. lectio divina, rozjímavá četba bible) a veřejná, liturgická (tzv. opus Dei, dílo Boží: eucharistická bohoslužba a divinum officium, bohoslužba hodin v chóru). Za jistý druh modlitby považují benediktini i práci: podle polohy kláštera a dispozic bratří jde o práci manuální, v duchovní správě a ve školství, vědeckou. Mniši skládají čtyři sliby: slib chudoby, čistoty, poslušnosti (společně se jim v benediktinské tradici říká „obrácení mravů“) a slib stability (doživotní stálosti v některém klášteře, resp. v té které komunitě).

Život mnišské komunity

Program bohoslužeb benediktinské komunity v Praze-Břevnově (převorem-administrátorem je P. Prokop Siostrzonek)
05.30 laudes (ranní chvály, v neděli v 6.00)
07.00 missa (eucharistická bohoslužba, v neděli v 7.30)
11.45 hora media (hodinky polední)
17.00 vesperae (nešpory, večerní chvály)
19.45 matutinum(modlitba se čtením, původně před rozbřeskem), completorium (kompletář, modlitba před spaním)

Vstup do Řádu svatého Benedikta

Zájemce o vstup do komunity je nejprve přijat jako host, poté jako kandidát vstupu. Po obláčce (předání řeholního roucha, přijetí řeholního jména) začíná mnichův noviciát. U českých benediktinů trvá nejméně 1 rok a koná se pro všechny kláštery v arciopatství Břevnov. Poté mnich skládá, nejméně tři roky po sobě, jednoleté mnišské sliby. Jsou to tzv. sliby časné (v protikladu k slibům slavným, které mají doživotní platnost). Je-li potom jeho definitivní přijetí schváleno kapitulou, radou mnichů se slavnými sliby, může bratr skládat slavné sliby (professio sollemnis).

 Historie českých benediktinek

Historie českých benediktinek je starší než historie českých benediktinů. Klášter sv. Jiří na Hradě pražském byl založen ctih. Mladou Přemyslovnou r. 973. Byl to klášter šlechtický. Jeho význam pro českou kulturu byl veliký. Uvažuje se o tom, že první překlady žalmů a celého Písma sv. do češtiny byly pořízeny právě pro benediktinky na Hradě. Dvorním  dekretem z 20. března 1782 byl nejstarší český klášter zrušen.

Roku 1164 založila královna Judita Opatství sv. Jana Křtitele v Teplicích. Rozkvět zažilo v století 14. (abatyše Anna, Markéta), roku 1421 bylo zničeno husity.

Ve 14. století byly založeny dva další ženské benediktinské kláštery: Opatství sv. Ducha na Starém Městě v Praze (zničeno husity r. 1420) a klášter zasvěcený Dětství Páně v Pustoměři (zanikl r. 1588).

V nové době založili beuronští mniši z emauzského kláštera ženský klášter sv. Gabriela v Praze na Smíchově. Celý klášter byl vystavěn a vyzdoben v tzv. beuronském uměleckém slohu. Klášter osídlily sestry většinou německého jazyka, měly vlastní umělecký ateliér (sv. Lukáše). Po r. 1918 nebyly národně-politické okolnosti pro německé sestry příznivé. Odešly do rakouského Bertholdsteinu a tamní hrad upravily na klášter. Komunita tam žije dodnes.

V dnešní době žije benediktinka českého původu Alžběta Franecová v italském klášteře Orte. Zasloužila se o moderní český překlad Řehole Benediktovy.

Jedna česká benediktinka se slavnými (trvalými) sliby žije také v polském Przemyślu. V r. 1999 zahájily svůj noviciát v tamním klášteře další tři novicky a na noviciát se připravuje jedna kandidátka.

V břevnovském klášteře se pravidelně scházejí zájemkyně o benediktinskou spiritualitu (přednášky P. Prokopa Siostrzonka OSB; setkání s českými benediktinkami, jsou-li přítomny; společné slavení eucharistie).

 

Historie českých benediktinů v datech

973

Ctihodná Mlada Přemyslovna uvádí ženskou větev benediktinského řádu do Čech (klášter sv. Jiří na Hradě pražském).

993

Sv. Vojtěch jako pražský biskup a Boleslav II. jako český kníže zakládají břevnovský klášter, později nazývaný archisterium nebo aricoenobium (arciklášter). Koncem desátého století vzniká snad v Břevnově Kristiánova legenda o počátcích křesťanství v Čechách.

1035-1089

Za opata Menharta je postaven kamenný kostel (patrony jsou sv. Aleš, Bonifác a Benedikt). Zbytky jeho krypty se dochovaly dodnes. V Břevnově je pochován poustevník Vintíř (Guntherus; ? 1045) a začíná jeho místně omezený kult. Z Břevnova je založeno proboštství v Rajhradě na Moravě, od roku 1813 samostatné opatství.

1262

Uherský král Béla II. daruje klášteru část ostatků sv. Markéty. Její kult se později v Břevnově rozvine. Je patronkou dnešní arciopatské baziliky.

1290-1332

Za opata Pavla Bavora z Nečtin je břevnovský kostel přestavěn v gotickou baziliku. Opat vykupuje ze Sedlce Kodex gigas, obrovský rukopis pocházející z benediktinského kláštera v Podlažicích. Je dobudováno proboštství v Broumově, které se v pozdějších dobách stane pro břevnovské druhým domovem.

1420

Během husitských bouří je komunita nucena uchýlit se do Broumova. Břevnov na dlouhou dobu v úpadku.

1663-1700

Za opata Tomáše Sartoria se situace kláštera uklidňuje a zlepšuje. V Broumově povstání poddaných. Broumov rekonstruován a intenzivně se staví také v Břevnově, klášter však postižen požárem. Část konventu té doby dodnes stojí a nese opatovo jméno.

1700-1738

Za opata Otmara Zinka dochází v břevnovsko-broumovském klášteře k rozkvětu a rozsáhlým přestavbám. Břevnov dostává tu stavební podobu, kterou známe dnes. Najímáni jsou přední umělci doby (Kr. a K. I. Dientzenhoferové, P. Brandl ad.)

1761

V klášterní zahradě u Vojtěšky je objevena kamenná deska s postavou mnicha a nápisem. Přisouzena ctihodnému Vitíři. Vintířův kult se oživuje. Členem konventu a poté proboštem rajhradským je Josef Bonaventura Pitr, významný pozdněbarokní spisovatel a předchůdce osvícenské historiografie. Ambiciózní plány založit šlechtickou akademii se neuskuteční.

1844-1886

Období největšího břevnovsko-broumovského opata 19. století Jana Nepomuka Rottera. Život klášterů je poklidný, jejich kulturní význam se však zmenšuje. Provedena oprava a úprava kostela sv. Markéty.

1939

Vzhledem k napjaté politické situaci jsou kláštery Břevnov a Broumov rozděleny, komunita se opcí dělí na dvě, převážně podle jazykového hlediska. Dosavadní opat Dominik Prokop (1926-1929) se stává opatem broumovským, konventuálním převorem břevnovským jmenován Anastáz Opasek.

1945

Broumovští vyhnáni (dva z nich zabiti) spolu s dalšími Němci z Československa. Uchylují se do bývalého augustiniánského kláštera v bavorském Rohru. Vzniká Slovanská benediktinská kongregace sv. Vojtěcha.

1947

Šedesátým opatem břevnovským zvolen Anastáz Opasek. Konají se velké oslavy 950. výročí mučednické smrti sv. Vojtěcha, zakladatele kláštera.

1949

Opat Opasek zatčen a obviněn jako vatikánský špion a vlastizrádce. Později odsouzen k trestu doživotního vězení. Propuštěn na amnestii v roce 1960.

1950

Klášter - stejně jako všechny ostatní kláštery v Československu - je Státní bezpečností vyklizen, řeholníci odvezeni do Broumova. Později se mohou rozptýlit, činnost kláštera zakázána.

1968

Opat Opasek využívá možnosti vycestovat, usadí se v klášteře Rohr. Není mu dovoleno ponechat si československé občanství.

1990

Obnova kláštera, řeholníci se stěhují do Sartoriova konventu.

1993

Dokončena rekonstrukce kostela, konventu a prelatury. Oslava milénia kláštera.

1997

Břevnov jedním z center oslav svatovojtěšského milénia. Koná se tu setkání papeže Jana Pavla II. s řeholníky z českých zemí.

1999

Umírá arciopat Anastáz Opasek.

Klášter Kladruby  -  349 61 Kladruby u Stříbra  -  tel./fax.: 374 631 773  -  e-mail: kladruby@mybox.cz